|
|
Dynamický přístup k pedagogicko-psychologické diagnostice a intervenci v mateřské škole
Krejčová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na identifikaci učebního potenciálu testované osoby, k níž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje schopností daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Výzkumně ověřuje možnosti jeho stávajícího využití zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání a navrhuje některé optimalizační kroky, směřující k vytvoření metodiky, která by sloužila jako efektivní prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky.
|
|
|
K problematice znalosti čtení a psaní v předškolním věku
ŽÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku předčtenářské gramotnosti. Teoretická část se věnuje předškolnímu vzdělávání, předškolnímu dítěti a jeho připravenosti a zralosti pro vstup do základní školy. Pozornost je také věnována hygienickým návykům pro psaní. Praktická část je zaměřena na zjištění úrovně znalosti písma pro čtení a psaní, případně rozvinutější dovednost čtení a na upevňování hygienických návyků u dětí v posledním ročníku mateřské školy. Výzkumné šetření probíhalo formou pozorování a rozhovorů s dětmi a učitelkami mateřských škol.
|
|
|
Školní zralost a odklad školní docházky a narušená komunikační schopnost
Hamplová, Nikola ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti, komunikační úrovní dětí předškolního věku a odkladem školní docházky z pohledu logopedie a školského poradenského zařízení. Teoretická část obsahuje tři kapitoly věnující se tématům nezbytných pro vymezení kvalifikační práce. Náplní první kapitoly je uvedení do teoretického rámce komunikace a vývoje dítěte od narození do předškolního věku s primárním zaměřením na vývoj řeči. Druhá kapitola vymezuje narušenou komunikační schopnost od obecného základu po specifika komunikace dětí v předškolním a mladším školním věku. Třetí kapitola analyzuje podporu komunikačních dovedností předškolních dětí, oblast školní zralosti a připravenosti s vyšetřením školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradně a odklad školní docházky. V praktické části jsou představeny metodologie kvalitativního výzkumu a samotné výzkumné šetření. Z metodologického hlediska bylo pracováno s analýzou dat získaných polostrukturovanými rozhovory s klinickou logopedkou, dětskou psycholožkou a speciální pedagožkou z pedagogicko-psychologické poradny. Dalším výzkumným přístupem jsou čtyři případové studie dětí předškolního a mladšího školního věku s narušenou komunikační schopností a odloženým nástupem k povinné školní docházce. Výsledky výzkumu přinášejí náhled na...
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
|
ROZVOJ FONEMATICKÉHO UVĚDOMOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE
Lodlová, Zdeňka ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem předčtenářské gramotnosti v předškolním vzdělávání, konkrétně rozvojem fonologického uvědomování prostřednictvím Elkoninovy metody modifikované pro potřeby mateřských škol. Fonologické uvědomování je "schopnost uvědomovat si fonologickou strukturu řeči, což zahrnuje uvědomování si slabik ve slovech, rýmů i jednotlivých zvuků řeči, tj. fonémů." (Nováková et al., 2020, str. 23) Tato schopnost je složkou školní zralosti a připravenosti a její dobrá úroveň je klíčová pro bezproblémové osvojení si čtení a psaní na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce předkládá základní vymezení právních norem předškolního vzdělávání a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ve vztahu k předčtenářské gramotnosti. Dále seznamuje s vývojem předškolního dítěte i problematikou školní zralosti a připravenosti. Empirická část se zabývá výzkumem spojeným s pilotováním nově vznikající úpravy Elkoninovy metody pro použití v mateřských školách. Cílem výzkumného šetření je ověřit, zda nová úprava metodiky zvané Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina: předgrafémová a grafémová etapa je vhodná pro práci s kolektivem předškolních dětí v mateřské škole a zda jejím prostřednictvím dochází k rozvoji fonematického uvědomování a školní připravenosti. Výsledky...
|
|
|
Využití portfolia dítěte při zápisech do prvních tříd základní škol
Hotová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu využití dětských portfolií, zejména se zaměřuje na dětská portfolia jakožto na možný diagnostický prostředek při zápisu do základních škol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd a jak nahlížejí učitelé základních škol na možnost využití dětských portfolií při zápisu do prvních ročníků základního vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na témata přechodu dítěte z mateřské školy do základního vzdělávání realizace zápisů do základní školy v minulosti a dnes, dále pak školní zralost a připravenost. Objasňuje pojem dětské portfolio, představuje jeho tvorbu a využití v MŠ, další možnost a způsob využití dětského portfolia i mimo mateřskou školu, zejména pak jako diagnostický prostředek pro určení školní zralosti a připravenosti v procesu zápisu dětí do základního vzdělávání. Empirická část je vedena jako kvantitativní výzkumné šetření s využitím metody dotazníkového šetření s cílem odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: "Jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd?" K získání odpovědí na výzkumné otázky bylo využito analýzy dat získaných z dotazníkového šetření. Výsledkem diplomové práce je návrh podoby ideálního dětského diagnostického portfolia, které by mohlo...
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje zrakového vnímání u dtí v přípravné třídě ZŠ
Fečková, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Možnosti rozvoje zrakového vnímání u dětí v přípravné přídě základní školy se zabývá tím, jak co největší měrou přispět práci pedagoga v předškolním vzdělávání k připravenosti dětí na vstup do základní školy v oblasti zrakové percepce. Teoretická část obsahuje charakteristiku dítěte předškolního věku, školní zralost a připravenost a oblast vzdělávání dětí v předškolním vzdělávání. Cílem praktické části je zjistit, zda realizace pravidelné stimulace zrakového vnímání vede k jeho rozvoji. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou přípravných třídách základních škol prostřednictvím Testu zrakového vnímání a Souboru pracovních listů pro rozvoj zrakového vnímání (2013). KLÍČOVÁ SLOVA: předškolní věk, přípravná třída, školní zralost a připravenost, zrakové vnímání, stimulace
|
|
|
Možnosti rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů
Miladinovićová, Martina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce je koncipována jako případová studie v rovině kvalitativního šetření a zaměřuje se na hledání možností podpory rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů pro matky či rodiny s dětmi. V teoretické části jsou uvedena východiska k tématu rodina a azylový dům, ke školní zralosti a připravenosti, dále je představena problematika dílčích funkcí, možnosti jejich diagnostiky a rozvoje. Na začátku empirické části jsou popsány metodologické postupy a představen plán výzkumného šetření. Následuje výzkumná zpráva z šetření probíhajícího ve dvanácti azylových domech v Praze. Jedním z jeho cílů bylo navrhnout jednoduchou metodiku pro rozvoj dětí od 3 do 6 let, která by rozšířila možnosti podpory poskytované sociálními pracovníky v azylových domech. Použitými nástroji pro sběr dat byly dotazník a rozhovor, respondenty sociální pracovníci. Dotazníkové šetření pomohlo zmapovat velikost azylových domů, délku pobytu a charakteristiku jejich klientů, přístupy těchto institucí k rozvoji dětí školního i předškolního věku a rovněž postoje sociálních pracovníků k podpoře rozvoje dětí předškolního věku. Volné rozhovory se sociálními pracovníky napomohly k orientaci v problematice rodin využívajících azylové bydlení, polostrukturovaný rozhovor podal zpětnou vazbu z pilotáže navržené...
|
host ::
RSS.